Moje řeč. Je mi čtyřicet a i když se na mě můj osmnáctiletý syn dívá velice schovívavě (že prý jsem důchodce), tříletá dcerka mě drží ve "světě mladých" a já se tak i většinou cítím. Na vlasech mám melír, těch pár šedivých důsledně vytrhávám, nosím džíny a tričko a pořád něco vymýšlím. Přece se nepůjdu už teď "zahrabat"
. Ve třiceti jsem si připadala ještě v pubertě. Třeba budu mít krizi opožděnou a to pak bude tóčo
.