naštěstí partner s tím žádný problém nemá a mně se rýsuje lukrativní práce, která se neodmítá. Přitom třetí dítě bychom chtěli. Já už moc dobře vím, kde jsou moje hranice - ty končí právě u dvou mateřských dovolených. Vím, že třetí bych psychicky neustála a přitom je škoda se kvůli tomu ochudit o třetí dítě. Kdyby se děti rodily alespoň dvouleté, bez plen a se schopností říct, jestli mají hlad nebo je něco bolí. Ale další nemluvně, to mě prostě jímá hrůza. Ale jak říkám, mám tolerantního partnera, což je výhoda. Navíc je mu srdečně jedno, co tomu řeknou ostatní, a to prosím pěkně bydlíme na venkově. Místní tetky nám to určitě dají sežrat, hlavně mně, "krkavčí mámě."
Předchozí