to je moc hezký příspěvek, naprosto souhlasím se vším. Přesně takhle jsem to brala, když jsem čekala svého syna.
Jenže... chybička se vloudila a já jsem zjistila, že v naší rodině se vyskytuje dědičná choroba, kterou trpí pravděpodobně (a doufám, že JEN) ženy. Z čehož vyplývá, že ačkoli jsem to s prvním dítětem neřešila, teď bych si přála objevit spolehlivý recept na kluka :) Všichni přece chceme mít zdravé děti... I když, manžel tvrdí - a vzhledem k tomu, že se nám syn už povedl, tomu hodlám věřit - že "ví, jak na to". Jen mi to nechce říct... :o)
Ať už to dopadne jakkoli, doufám, že to bude správně. Mám-li mít druhé dítě, mít ho budu. Mám-li mít kluka, mít ho budu... No a pokud to bude holčička, tak si budu přát, aby byla pohodář po tatínkovi. Tak by se snad její nemoc oddálila.
Předchozí