Přidat názor k článku Bude nás pět?

Milá zakladatelko, ono to není postavené na dobře nebo špatně. Ty jsi sama pro sebe rozhodnutá, když si miminko necháš, budeš si třeba vyčítat tu spoustu věcí, které jsi tady napsala ( od finanční situace přes manželovy pocity až po ... práci ...), když půjdeš na přerušení, budeš si třeba vyčítat do konce života, že jsi to udělala a budeš z toho mít deprese. To se bohužel nedá odhadnout předem, jestli deprese přijdou či ne. Já třeba vím, že určitě už dítě nechci, v žádném případě. Proto, kdyby se mi stalo to co Tobě, nezaváhám ani na chvilku a (byť s vědomím, že jsem neměla dopustit otěhotnění) půjdu na přerušení, protože prostě další dítě nepřichází v úvahu, přestože mám partnera, který by to také ustál, když by nezbylo jinak. Ale nechci já. V Tvém případě je to těžší v tom, že Ty v duchu chceš a prakticky řešíš jen to, zda to zvládnete. Hlavně si uvědom, že VEŠKERÁ práce by byla kolem Tebe a přestože teď manžel říká, že bude respektovat Tvoje rozhodnutí, mohlo by se stát, že Ti vyčte - já přece nechtěl. Dítě je obrovský závazek na celý život, vychovávat děti je krásné, ale velmi náročné. Pokud se rozhodneš, že si miminko necháš, přeji Ti hodně sil a optimismu ( naše babičky a maminky zvládaly víc děětí s méně vymoženostmi a penězi ) , pokud se rozhodneš opačně, hlavně si nic nevyčítej. Všechno zlé je pro něco dobré.