Přidat názor k článku Bude nás pět?

Naprosto Tě chápu, před pár měsíci jsem řešila to samé. Mám devítiletého syna, po jeho porodu jsme museli dlouho čekat na druhé - měla jsem vadu srdce, kterou mi později operovali. Když mu bylo sedm, narodila se nám vymodlená holčička. Vloni v září přišel manžel o zaměstnání a dlouho nemohl sehnat nové. Na krku rozestavěný dům, hypotéka a splátky, kam se podíváš. Malé byly téměř dva, šla jsem do práce a dohodla se na nástupu po druhých narozeninách, finančně už jsme na tom byli opravdu bídně. Manžel by zůstal doma a snažil se dál hledat, v případě, že by našel, bychom řešili asi jesle nebo hlídání.
Týden před Eliščinými druhými narozeninami jsem zjistila, že jsem těhotná. Byla jsem strašně nešťastná, manžel měl šílenou radost. Otěhotněla jsem přes antikoncepci, ale v době angíny, s ATB, zvracením atd. Naše chyba, ale je fakt, že nás to ani ve snu nenapadlo... Já byla navíc naštvaná na manžela, jak se může radovat v takové situaci. Zjistila jsem to až v 7. týdnu, všechny potíže jsem stále připisovala prodělané angíně a únavě.
Vnitřně jsem ale věděla, že si ho chci nechat... V práci jsem to okamžitě ohlásila, ale myslím, že mě stejně už po třetím nebudou chtít. Navíc se moje práci se třemi dětmi asi opravdu neslučuje, asi bych ji naplno nezvládala ani se dvěma, tak to budu řešit tak jako tak.
Manželovi je 44 let, mně je 37... O tři děti jsme přišli, to v mém rozhodování asi sehrálo taky velkou roli. Mám pocit, že za každé ztracené dětátko jedno přišlo (tedy poslední teprve přijde) a že to tak mělo být.
Natálka se má narodit za tři až čtyři týdny a všichni se na ni strašně těšíme. Jen já mám trochu výčitky, že jsem se ty první týdny nedokázala radovat jako u těch předchozích.
U nás je šťastný konec - manžel našel od června novou práci (i když do té doby jsem měla pocit, že se asi půjdeme pást), zatím asi nejlepší, co kdy měl, dluhy pomalu splácíme a věříme, že nejhorší máme za sebou. Já jsem si založila živnost (už když bylo Elišce 8 měsíců a bohužel jsem do toho tenkrát vložila peníze netušíc, jak brzo a jak nutně je budeme potřebovat) a v posledních měsících se mi začalo nečekaně dařit - až se obávám, jak to teď budu stíhat , takže do budoucna plánuju, že zůstanu na volné noze a budu časově flexibilní pro děti.
Držím moc palce, ať se rozhodneš jakkoli, asi budeš mít výčitky, ale je to jen vaše rozhodnutí.