Ahoj. Před lety jsem bojovala s rozhodnutím co dál. Jestli potrat, nebo ne. Chodila jsem 5 let s klukem, ale po rychlém rozchodu jsem otěhotněla s jiným. Byla jsem svobodná matka, doma jsem měla peklo. Bývalý byl smutný a já taky. Byla jsem na gyn., ale nedokázala jsem "to" Život nebyl vždycky peříčko, a není ani teď. Beru to tak, že by život přinesl i jiný kříž, když by nebyl tenhle. Jsou lidi na tom hůř. Jsou nešťastní, že mají nemocné děti. Mít dítě, a žít skromě, je to nejmenší. Jsem za sebe ráda, že dcerka žije, ale život mám pěkně naruby. Ale vím, že kdyby se to stalo, neunesla bych to.
Předchozí