Ahojky,
prožila jsem si stejnou situaci. Loni v lednu jsem se po třech letech mateřské s druhým dítětem vrátila do práce. Byla jsem šťastná a v práci jsme začali připravovat akreditaci. V dubnu jsem zjistila, že jsem těhotná. Byla jsem zoufalá, vůbec jsem si nedovedla představit další dítě, hodně jsem plakala, jednou jsem byla pro a jindy proti. Bydleli jsme v malém bytě, já byla na vše sama, protože manžel je od rána do večera v práci. Manžel dítě moc chtěl, pár měsíců před tím mu zemřel otec a maminku už taky nemá. Mimi jsme si nechali, můj šéf to přijal s úsměvem a ptal se zda-li je to konečný počet
). Dnes máme nádherné 9-ti měsíční sluníčko. Moc se divím, že je hodná a pořád usměvavá, protože jsem první týdny moc plakala a ke konci těhotenství mi zemřela maminka. Jsem moc, moc ráda, že jí máme a dodnes se jí omlouvám, že jsem tak uvažovala. Moje starší děti (holka 9 a kluk 4) jí milují a už jí berou mezi sebe.
Je těžké se rozhodnout. Držím palečky.