Janino,
je to opravdu velký problém. Skutečně žasnu nad tím, co všechno si lidi nedokážou odpustit a považují to za smysl života. Já si myslím, že je ale problém složitější a nejsou za tím jen peníze, ale změna priorit i v jiných hodnotách. Například můj manžel. Klidně bude mít dvě nebo i tři děti, uživí je. Ale na mě bude: zajistit veškerou péči, zajistit, aby ho děti neobtěžovaly, když bude unavený, naprosto respektovat jeho práci a že nemá čas. A opět budu poslouchat, že jsem mimo mísu, že mě přerostl, nechápu, o čem dnešní svět je... Spousta chlapů chce dneska možnost věnovat se jen své práci, ženu třeba nechají dlouho doma a pak jim začne vadit, že je jen domácí puťka. Mluvili jsme spolu mnohokrát a vždy z toho vyplynulo, že vlastně je to moje vina, že on je skvělý otec rodiny, ale já prý vyžaduji moc pozornosti, požaduji moc volného času, málo respektuji, jak důležitá je pro rodinu naše firma, nedokážu se domluvit s vlastními rodiči, aby víc pomáhali a tak se mnou do dalšího dítěte nepůjde, leda bych se od základů změnila. Já si úplně naopak myslím, že moji rodiče nejsou povinni pomáhat a když je to zatěžuje, nebudu se vnucovat. Myslím si, že příliš volného času nevyžaduji, ale život přece není jen práce!
Naše firma měla nedávno velké problémy a manžel byl úplně mimo. Došlo i na alkohol a prášky, nedalo se s ním rozumně mluvit. Uvědomila jsem si, že by měl asi obrovské problémy, kdyby firma musela skončit a měl si hledat práci. Normální by asi bylo se v takové chvíli opřít o rodinu, ale on v takové chvíli o záležitosti rodiny ztrácí zájem.
Chtěla jsem tím jenom říct, že nejsou za vším jen peníze samy o sobě. Pokud se chce jeden z manželů věnovat jen kariéře s tím, že doma odevzdá peníze a ten druhý ať se zařídí po svém, je to těžké. Ten druhý pak přebírá veškerou odpovědnost za rodinná rozhodnutí a ještě může očekávat, že druhý nad ním časem začne ohrnovat nos.
V okolí je teď hodně případů, kdy chlap, který kromě práce nemusel doma nic dělat, opustil ženu s dětmi, protože ho "brzdí v kariéře a neposouvají ho nikam dál". Následoval rozvod, kdy samozřejmě chtěl nechat rodině co nejmíň, protože přece na všem, čeho dosáhl, mají naprosto nulový podíl, ještě je musel živit. Spouta lidí (včetně některých žen) to schvaluje, protože ta jeho žena byla fakt, ale opravdu hrozná slepice, která se zabývala jenom domácností a dětmi a nechápala svého úspěšného muže. Však stačí podívat se do jiných diskuzí, tam jsou taky podobné případy. Tyhle věci taky asi existovaly vždycky, ale teď je toho mnohem, mnohem víc. Vůbec se nedivím, že manželka takového muže si netroufne na další děti, i kdyby je uživili.
Zajímal by mě názor žen, které kvůli kariéře muže a zajišťování mu zázemí, nechodí do práce. Vyhovuje jim to? Jak si představují svoji budoucnost v případě, že manželovi "přestanou stačit"? Asi na to téma založím novou diskuzi.
Kariéristů přibývá a mít rodinu s kariéristou je jen na vlastní nebezpečí.
Předchozí