Re: alkohol

Dobrý den, vůbec se mi do psaní nechce, ale už nevím na koho se mám obrátit, protože kamarádky mi v tomhle problému nepomohou a já už nevím kudy kam.Jsem s přítelem 5 let, od začátku našeho vztahu to nestálo zanic, pořád do kola jsme se hádali - hodně pil.Ze začátku, jsem byla slepá a ještě jsem se kolikrát omlouvala a ani nevím zaco, protože byl strašně zlý a vzteklý, radši jsem vše zahrála do autu a mlčela.Asi po roce a půl už jsem to nezkousávala(to, že chodil domů opilí, nebo nechodil vůbec atd....), začala jsem vzdorovat a hádky se stupňovali - mlácením, rozbíjením věcí....V sexu to nestálo za nic, začalo být snad pravidlem, že sex byl jednou za měsíc, jeho matka pořád narážela, že chce vnoučata a dělala ze svého syna pořád svatouška.Do práce nechodí a ani se mu nechce, vydělává si jen když v hospodě sežene melouch, Nemáme si co říct, ale i přes to, že mi všichni několikrát říkali abych se na něj vykašlala, jsem pořád doufala, že se změní.Dávala jsem pořád do kola nové a nové šance.Pokaždé nasliboval hory doly, ale zkutek utek.Došlo to až k tomu, že jsme se před čtyřmi měsíci rozešli,zjistila jsem že mě několikrát podvedl s ženskou, která je o 25 let starší -už to dál nešlo a jinak jsem nemohla.Jenže jsem asi natolik pitomá, že jsem ho vzala opět zpátky a nechala si namazat med kolem huby, jak se říká.
Ten den jsem otěhotněla, nevěděla jsem co mám dělat, ale nechala jsem si to.V hlavě jsem měla a mám takové zmatky, že nevím co mám dělat.Do dneška je třikrát denně v hospodě a do práce stále nechodí je to to čím dál tím horší, vůbec nic se nemění a nejspíš nic nezmění, kolikrát si říkám, přoč jsem mu vůbec říkala, že jsem otěhotněla, nebo proč jsem tak pitomá.Nemáme pomalu kde bydlet a sjeho přístupem k životu mít nebudem.Jeden blbý den nevydrží si pivo nedat.Nechci mít takový život......., ale chtěla bych aby jemu došlo to v jaké je situaci, i když já zůstanu sama......