Re: Podobna zkusenost - bez plenek je lip. Aspon to zkuste!

Zkus, vsak uvidis, jak rikam - i to jedno ranni curani by stalo za to... Taky mi teprve u bezplenkoveho ditete docvaklo par veci, co me u plenkoveho zarazely: napriklad tehdy pro me zdanlive neresitelne "zda se mi, ze je pro nej stejne neprijemne byt pokakany, jako byt prebalovany" a taky - a to znaji asi vsechny maminky - jak clovek rozbali dite, a ono v tu chvili vsechno pocura "a jeste se tomu smeje" - no jasne, ze se smeje, kdyz konecne se maminka dovtipila a nechala ho (ac neumyslne) vycurat volne, a ne do (plenkovych) kalhot.
Ono je to tak, ze male mimino hodne spi - a kdyz spi, tak necura. Ja mela holku na zacatku pri prochazkach porad v satku, takze to vypadalo takhle: (zkusit) nechat vycurat, strcit do satku, vyjit ven. Skoro hned usnula, ja si pochodila, vyridila, co bylo potreba... Jak se probudila - hned(!) nechat vycurat, nakojit, znova nechat vycurat, zastrcit zpatky do satku, zase dal spala... atd. Cim byla vetsi, tim dyl vydrzela vzhuru, takze kdyz po zastrceni do satku hned nezabrala, tak jsem ji po nejake chvili znovu podrzela. Taky kdyz byla vetsi, vydrzela chvilku od signalu do curani.
(Akorat bylo horsi, kdyz si na prochazce s mimi v satku vzpomnel dvoulety syn, ze chce kakat, pac se mi pak dpost blbe drzel. Ale i to nakonec slo.)
Samozrejme (!!!) ne vzdycky to vyslo, jak doma tak venku. Ale v satku me fakt pocurala jen asi dvakrat nebo trikrat, nekomu to muze prijit nechutne, ale pro me je to prijatelnejsi nez pravidelne nechavat dite v mokrych plinach (a tomu se clovek u plinek proste nevyhne, to by musel mit v plence nejaky senzor co by hned hlasil, nebo kazde tri minuty kontrolovat) - a ma to i ucebni efekt, priste si dam vic pozor ;-) Navic ciste rozumova uvaha - v moci meho plne kojeneho ditete, ktere jeste ani neleze, nemuze byt nic, co by me nejak ohrozilo - to uz je mnohem horsi se chytit za tyc v tramvaji... Samozrejme jde dat decku na cesty plenku, nebo mezi sebe a dite podlozku (jsou i bavlnene, takze to nemusi byt zadny sustivy igelit).
HLAVNI ZASADA ovsem je, ze si nesmim z bezplenkovani delat dalsi stres, obvinovat se, kdyz neco nezvladnem, nebo si vycitat, kdyz obcas diteti plenku dam. Ber to tak, ze - pokud jsi v pohode, a nedelas z toho decku a sobe pakarnu - i kdyby se zadarilo jen jednou za den, je to tvuj prispevek ke komunikaci s ditetem, a je to lepsi, nez nic
(a kdybys to nakonec uplne vzdala, tak si z toho taky nic nedelej).
Jinak, na netu - i tady na Rodine - si muzes o bezplenkovani najit vic informaci i dalsi lidi, co uz maji nejake zkusenosti, treba najdes i nekoho u vas pobliz.