Smysl pro legraci...

... a nadsázku a toleranci - to je to co tu poslední dobou už hodně schází. Z kdejaký kraviny se dělá věda, člověk si musí dávat pozor na slovíčka, autor článku (pokud nepatří mezi uznávané oblíbence) je předem odsouzen jako nesvéprávný polopitomec, článek je blábol, k zblití a má další podobný vlastnosti, polovina příspěvků do diskuse nesouvisí vůbec s tématem, který měl článek samotný jen lehce nakopnout, místo toho se rozebírá duševní příčetnost nebo nepříčetnost autora.
Někdy žasnu, jak někdy neškodná "kravina" určená především k pobavení a odlehčení dokáže vyvolat takovou vlnu negativních emocí a výkřiků. Když jsem jako pošťák kdysi nosil důchody, tak jsem v domově důchodců často vídal skupinky znuděných, nervních a nemocí a životem znechucených babek a slyšel (byly hluchý jak polena, tak na sebe řvaly) jak nenechávají na nikom nit suchou, tak jsem nedokázal pochopit proč s náběhem na poslední infarkt hrozí s varovně vztyčenou francouzskou holí jinému gangu "znepřátelených" bab.
Někdo je optimista a spokojený člověk až do smrti přes všecny problémy a někdo už se rovnou narodí jako stará nervní baba (dědek).
Teď jsem sice píchnul do vosího hnízda, ale napsat už jsem to zkrátka musel - poslední dobou už mi ty diskuse hodně připomínají ty chodby v důchoďáku.
Neblbněte - praskne Vám cévka a pobyt nemocnici je drahej. Přečtěte, zasmějte se a nehledejte ve všem nějakou superhlubokou filosoficku myšlenku, když tam s ní není počítáno.