Re: bonus na konec

tak tohle přesně mi udělal můj nejmladší milovaný synátor na velikonoce,to mu bylo 6 měsíců.Já se tak těšila,měla tam být celá rodina,dlouho jsme se neviděli,těšila jsem se jak si pokecám s někým jiným než s manželem nebo se starším synem,ale sotva jsme vlezli do domu,tak spustil tak šílený řev,jakoby ho vraždily,absolutně jsem nechápala..nepomáhalo nošení na rukách,dyndání v kočáru,nechat vybrečet...vydržela jsem půl hodinky a pak jsem se radši sebrala a jeli jsme domů.Všichni zklamaní,schválně jsme nejedli abychom si tam mohli dát všechny ty dobroty,takže i hladoví.doma nic neuvařené,protože jsme vůbec nepočítali s tím že se budeme tak brzy vracet...a nejhorší bylo,že sotva jsme vlezli do taxíku a vyjeli směr domov,tak malý házel úsměvy na všechny světové strany a doma nezaplakal až do večera.dodnes nechápeme co se mu to vlastně stalo,akorát si pamatuju jak mí rodiče byly vystresovaní,že je malý nemá rád a že k nim nebude chtít chodit..což samozřejmě už neplatí,ted spíš řve,když chceme jít domů