Re: dnešní nároky

Nečetla jsem diskusi celou, tak doufám, že se nebudu opakovat. Moc děkuji za článek. Plnně s ním souhlasím. Na mat. dovolené jsem čtvrtým rokem s dvěma dětmi. Nedokázala jsem pochopit, jak moje kamarádky mohou to peklo vydržet s klidnou hlavou. Později ale začato prosvítat to, že všechny do jedné po večerech pravidelně popíjí. Mě se to netýká jen z toho důvodu, že mám od mala k alkoholu absolutní odpor, jinak už je se mnou amen. "Peklo" rodičovské pro mě přestalo po tom, co jsme s manželem začli chodit na terapii a psycholog pomalu vysvětlil manželovi, jaké to pro mě je být doma sama, izolovaná, zodpovědná za chod domácnosti, výchovu dětí atd. Manžel naštěstí pochopil , že potřebuji také čas pro sebe (no pochopil, spíše akceptoval moje vytrvalé nároky na čas pro mě).
Bez času, který si užívám pravidelně, s přátely, bez dětí, bez domácnosti atd. bych byla asi už zavřená na psychiatrii. Svoje děti miluji a chci jim dát to nejlepší, avšak nejde to 24hod denně. Nutno také podotknout, že jsem se setkala s velkou nevolí svého okolí (rodiny, kamarádek atd.) Všichni, co mě vidí večer na koncertě, v restauraci či na procházce samotnou (míněno bez rodiny) svorně sarkasticky podotýkají "jak jsem si to úžasně zařídila", taky by se "chtěli mít jako já" a kde že mám vlastně chudáky děti. Před několika týdny jsem vylezla z našeho 2 pokojového bytu poprvé po třítýdenním maratonu péče o dosti nemocné děti(péče ve dne i v noci, teploty 40 atd.). S úlevou jsem vyrazila do divadla, kde jsem potkala známou. Ta prohlásila (velice ironicky), že "je báječné, jak si pořád takhle užívám". Neměla jsem slova ani energii na odezvu, a vůbec jsem si to nezasloužila. No.....tohle je možná od tématu, ale myslím, že jen trochu.
Je to jeden z důvodů, proč ženy na mat. pijí....tak všem hodně síly a pevné nervy:)