Čekáš radost, nenech si ji vzít

Milá Jano,
jsi statečná, vážím si Tvého rozhodnutí nejít na a.c. a neohrozit tak život miminka. Asi ale sama víš, že svým trápením a katastrofickými scénáři ubližuješ nejen sobě, ale i svému chlapečkovi. Mohou za to samozřejmě především lékaři, kteří Tě tak zdeptali.
Mám pocit, že ty sama víš, že tě čeká něco krásného, i kdyby tvůj chlapeček nebyl 100% zdravý (a taky víš, že to jen z malé části závisí na nějakém triple testu i genetických vyšetřeních. mnoho jiných věcí zjistit prostě nejde - to by člověk ze samého strachu nesměl otěhotnět vůbec). Cítím z tvého psaní, že svého chlapečka moc a moc miluješ ať je jakýkoliv. Neboj se o tom přemýšlet, neboj se to říct svému okolí a hlavně to říkej tomu miminku.
Ano, mám příbuznou, která označuje narození postiženého díděte za "tragédii". Že jí s prominutím huba neupadne...
Ale mám taky známou paní, která má těžce postižená dvojčata a opravdu se o ně nemůže starat, protože má sama roztroušenou sklerózu. Nosí jim hudbu a "povídá si" s nimi, i když nemohou komunikovat slovy. Říká, že jsou to krásné bytosti a prožívají spolu velkou radost.
Mám taky kamarádku, které se narodila holčička s Downovým syndromem. Koupila jsem jí krásné šatičky a už se těším jak jí budou slušet. A holčička je bez nadsázky úžasná a šikovnější než leckteré jiné miminko v jejím věku (4 měs.). Bezpochyby i proto, že se jí maminka hodně věnuje, protože si to dovolit může.
Mezi těmi dvěma pěknými příklady a Tebou je jeden rozdíl. Ty moje známé nejsou ani statečnější, ani lepší matky než ty. Jenom si nenechaly vzít radost, která každé mamince a děťátku patří.
Nenech si ji vzít ani Ty, moc a moc Ti to přeju a držím palce. Nechci to vůbec zlehčovat, sama jsem se 3 roky léčila na fobii z nemocí a tuším, jak Ti je. Když mně bylo nějhůř, říkala jsem si: nepadej do tý černý díry, protože to bude jenom a jenom horší! Jano, milá a statečná Jano, ani Ty tam nepadej a nenech se tam nikým strkat, ať už jsou to doktoři nebo ustrašené oči manžela.
Může se stát cokoliv, ale ten krásný vztah, který máš ke svému děďátku, by měl být Tvojí výsadou a Tvým útočištěm.
Hodně síly Ti přeje Eva