Co na to autor...

Milé maminky, minulý měsíc jsem se jako autor krátce zapojil do Vaší diskuse s tím, že to dělám výjimečně, protože si myslím, že články mají být psány tak, aby nepotřebovaly komentáře. Přesto tuto svoji zásadu ještě jednou porušuji.
Zde uvedený článek o dětských zoubcích byl jedním z řady krátkých sloupků k otázkám přirozené péče o dítě, které jsem psal pro časopis Regenerace. Byl jsem omezen plochou stránky, sloupky se musely vejít na jednu třetinu formátu A4. Proto sloupky obsahovaly vždy jednu základní myšlenku a naznačenou cestu, jak je možné na určité téma nahlížet. Článečky z principu nemohly obsahovat podrobný konkrétní návod, jak v dané situaci postupovat. Ani jaké se mohou vyskytnout odchylky od běžných situací a už vůbec ne pečlivě rozebraná rizika a omezení toho kterého přístupu. Před prázdninami mne redakce portálu Rodina požádala, zda by mohla některé z mých článků uveřejnit. K tomu jsem dal bez váhání souhlas, protože mi rodina.cz, včetně diskusí Vás čtenářek a čtenářů, připadá jako to vůbec nejrozumnější, co se u nás na internetu k této tématice vyskytuje. Vidím ale, že jsem dopad tohoto rozhodnutí podcenil, především u těch krátkých článků z Regenerace. Právě si o tom s redakcí rodiny.cz píši, doufám, že pro příště budou texty již konzistentnější.
K Vašim připomínkám:
1. Děti máme, 3 holky a kluka, od 3 měsíců do 8 let. Zatím 60 prořezaných zoubků.
2. Korále z jantaru je opravdu především zajímavost. Jejich kousání ale dítěti také uleví.
3. Kořen z lékořice – lze si vydloubnout ze země, nejlépe v říjnu, očistit, oloupat a usušit. Má kromě protizánětlivých účinků dle izraelských studií dokonce účinky proti vzniku zubního plaku. Ale – dnes, po zkušenostech i dalším studiu literatury, bych na jeho místě doporučil spíš oddenek kosatce (německého, florentského). Ten se prodává běžně např. v řadě německých lékáren, i přes internet, jako tzv. Veilchenwurzel. Stojí mezi 7 a 10 EUR. U nás zatím o zdroji nevím.
4. Že prodělanou bolestí roste naše duše – co k tomu říct? To není ani tak věcí názoru, nýbrž zkušenosti. Pokud člověk tuto zkušenost sám neudělal, pak se to opravdu asi musí jevit jako blbost. Při troše jemné vnímavosti si i u těch nejmenších dětí můžeme všimnout, že se po prodělání bolesti – ať už v podobě rostoucího zoubku, horečky apod., dostanou ve vývoji o kousek dál. Asi to neuvidíme vždy, ale je to docela nápadné. Akceptací bolesti jako podstatné „síly“ pro vývoj člověka neříkám, že se nesnažím bolest zmírňovat, pokud to jenom jde! Spíš je to otázka míry a prostředků.
5. Projevy, které doprovází prořezávání zoubků (zarudlé dásně, řidší stolice atp.), jsou opravdu běžné! Ale nevyskytují se samozřejmě vždy všechny najednou, ani u všech dětí, ani ne u všech zoubků. Vyskytnou-li se ale, je rodič rád, že ví, kde je možné hledat příčinu. Nic víc a nic méně nechtěl článeček říct.
6. Opravdu jsem neměl na mysli, že by se 6 měsíčnímu děcku měly čistit jeho 2 zoubky 10x denně. Ve věku, kdy už je zoubků více a dítě je jakž takž samostatné, a maminka stíhá! (tatínek je většinou v práci), je báječné, když se podaří čistit zuby důsledně 2x denně, a 3x denně při sladkém obědě. A PO jídle, jak velice patřičně poznamenává Gábi (s emblémem jablíčka). Musím se přiznat, že ani my, žena je v domácnosti, 3x denně důsledně nezvládáme.
7. Chlebová kůrka – máte úplně pravdu, že pro 4měsíční, plně kojené dítě by to byl nesmysl. A že nebudeme dávat chlebovou kůrku dítěti s celiakií, nýbrž až ve chvíli, kdy začneme přikrmovat a kdy budeme vědět, že dítě obiloviny toleruje. Ale to už se opravdu cítím situován do role úplného ignoranta a tupce. Některé námitky mi připadají i při psaní rozsáhlejších článků natolik „mimo“, že se je ani nesnažím preventivně vyvracet.
8. Téma fluoru je složité, existuje k němu mnoho velice rozporuplných prací (mohu dodat), některé docela varovné. Pokud je příčinou kazivosti zubů opravdu nedostatek fluoru, pak asi není o čem diskutovat. To je ale v menšině případů. Většinou je příčinou nevhodná strava či hygienické (ne)návyky a to fluor nespraví a zbytečně zatěžuje organismus mrňouska. A že děti do dvou let spolykají 100% pasty je fakt, ještě kolem 6.-7. roku to je kolem 1/3. Spočítejte si, kolik takové dítě dostane fluoru navíc!
Jinak srdečně zdravím, diskutujte dál – je to prima, i já se dozvím řadu novinek! Lukáš Dostal