Re: Závidím,

nezáviď, ten sen je docela dřina. A to mám polovic dětí, školu jsem dodělala při prvním, obec má pře 1000 obyvatel a škola i školka je tu menší, ale běžně vícetřídní.

To tak závidíš stavební prach, tahání uhlí, vynášení popela, netěsnící okna, a když se vzdálíš v topné sezoně, tak návrat pozdě večer s dětma do ložnice, ve které je krásných 10 nad nulou? A ta dilemata, jestli trochu zabojuješ s džunglí na pozemku nebo z něj konečně na chvíli vytáhneš paty do té přírody? A ty prachy, který rekonstrukce sežere? A že když si dáš domů zvířectvo, tak si nevyjedeš ani na cyklovíkend?

Jako já jsem nakonec spokojená, už i v zimě můžem odjet, líbí se mi tu, ale pro romantický sny si radši jezdi pod stan.