Jsem na tom podobně

Jsem na tom podobně. Taky jsem s radostí utíkala z panelákového 1+1, kde jsme žili 4 lidi, kocour, pes a rybičky, do staveniště vesnického domku 25 km od velkoměsta. S nadšením jsem hltala zahradu, přírodu kolem nás a hlavně klid.
Do dvou let nám přibyl další člen do rodiny, mnou vytoužená holčička. Po dvou mužských absolutní balzám na duši ).
Dlouho jsem zvažovala, kam přihlásím svého prvního syna do školy. Nakonec vyhrála malotřídka tady ve vsi. Osobní přistup je mi nade vše.
Všem maminkám s podobným osudem přeji hlavně zdraví a pevné nervy s ratolestmi.
Díky za článek ).
Míša