tak to je síla

Článek byl pro mne velmi zajímavý - také pro možnost porovnat si současný systém v Holandsku se systémem v Dánsku před 20 lety. Zažila jsem nejlepší časy "severského socialismu", kdy stát ještě nemusel šetřit. Ve 3 letech našeho syna jsem se rozvedla a musím říct, že kommuna - město opravdu podalo pomocnou ruku. Jelikož jsme doma s manželem mluvili hlavně anglicky (byl líný na mne mluvit dánsky a kurzy spolu s 10 Turky mi moc nepomohly), platila mi komuna školku na 1/2 dne s tím, že jsem musela nastoupit do intenzivního kurzu dánšinty a po roce složit zkoušku. Samozřejmostí byl i příspěvek na bydlení v městském bytě. Po roce jsem už nastoupila do práce, ale jako samoživitelce mi kommuna opět připlácela na školku a na bydlení. Jinak ve školkách zcela běžně všechny děti v botách - ale tam byl problém spíše nanesený písek - v těchto zemích je opravdu čisto a syn se mi vždy umazal až tady v Čechách (ale bylo to za hluboké totality). Denně si také nosil krabičku s obědem - namazené krajíčky černého chleba, ovoce, rozinky apod. Ani nepřezouvání, ani studené obědy se na něm nějak negativně nepodepsaly, byl oproti svým českým vrstevníkům mimořádně odolný a zdravý. Jak píše Cyann, je to tím povětřím. Že malá Dánčata měla a mají věčně nudli jak šálu, je zcela běžné a nikdo si to nijak nebere.
Vím, že tím popudím Kimmy, ale nikdy bych nedala dítě do jeslí už od 3-6 měsíců, viděla jsem, jak rodiče vyzvedávají unavené děti až kvečeru a protože často pracuji s dánskými pubert´áky, vidím, jak se takové nejranější dětství odráží negativně na jejich chování - i k rodičům. na druhé straně - chápu, že, pokud nastanou nepříznivé okolnosti a matka je sama, třeba to jinak nejde. Pokud jde o soukromou péči - dagpleje mor - hrozně záleží na osobě té hlídací maminky. pro menší děti je to dobré, ale těsně před nástupem do školky už nejde jen o hlídání, ale i nějakou cílenou práci s dětmi a tam bych na tuto péči moc nesázela.