Moje neteř miluje cca od 12 měsíců figurky pravěkých ještěrů a vydrží si s nimi hrát dlouho - v kombinaci s knihou ilustrací Zdeňka Buriana, kterou kupodivu neničí a netrhá, takže pro 18měsíců bych doporučila koupit neokoukané figurky zvířátek (dostatečně velkých, aby to batole nepojídalo, a aby se dobře hledala poházená po autě
), dále pak knížky na prohlížení a nějaké knížky s pohádkami pro rodiče. Naší mámě se ovšem dělalo u čtení za jízdy zle, takže pohádky vymýšlela. Napřed sama,a když jsme se sestrou byly starší, daly jsme jí název pohádky (třeba "O třech zlatých buřtech"
)a musela namáhat hlavu.
Od nějakých 18 měsíců se neteř také zajímá o písmenka (to má zřejmě po mně, její matka je dyslektik, zatímco já slabikuju od 3 let a čtu knížky od 4
), takže se může cestou i učit písmenka, pokud projeví zájem, ale dle mé vlastní zkušenosti - pokud to to mrně chytne, je to do zblbnutí dlouhá zábava
.
A k cestování dětí - můj názor je, že by dítě zbytečně cestovat nemělo, nebo alespoň ne moc daleko tak cca půl roku. Chápu ale rodiče z měst, kteří potřebují občas z kouře vypadnout, takže na chaty, chalupy, proč ne. My tak cestovali celá rodina a dětem to jen prospěje, když taky občas dýchá kyslík.
Rodiče, kteří jedou s malým miminkem třeba k moři nebo na hory - prostě daleko a na místa, kde je nutná zvýšená opatrnost a změněný denní režim, zcela přispůsobený tvorečkovi, kterému je fuk, kde se nalézá, hlavně, když je mu fajn, mají můj obdiv. Čekám první miminko přesně v době, kdy běžně jezdíme k moři a kupodivu jsem docela ráda, že mi jeden rok odpadnou ty přípravy a chystání, což nenávidím a dá mi to poměrně dost práce - drahoušek to totiž sice odřídí a zaplatí, ale vše okolo (pojištění, doklady, jídlo, pití, peníze atd.atd.) leží na hřbetě mně. A do toho ještě kojence...no to už bych z té dovči fakt nic neměla
Těším se, že budu po pár týdnech drandit s kočárem na naše místní koupaliště, které je kojencům a dětem všeobecně přizpůsobeno (jen těch 6 předlouhých týdnů, než se budu moci vykoupat, to mě trefí!
), můžeme si dovolit (třeba po těch 2-3 měsících) pár výletů do hor(čistě ze sobeckých důvodů - bez výletů je mi smutno, byť bydlíme v přírodě), jelikož v podhůří bydlíme a nebudeme mimi týrat dlouhou cestou, ale možná budu tak utahaná, že to ebude možné, zřejmě si to moc maluju...
Ale moře - to zkusíme právě až za rok, resp. buď na jaře nebo na podzim, abychom se vyhnuli největším vedrům...Takže až bude mrněti buď 10 měsíců nebo přes rok - to už snad zvládnu bez řečí a kojenec či batole též