Re: Matrika

Dobrý den, s matrikou, potažmo s paní matrikářkou jsem opravdu problém neměla. Ale opět musím podotktnout, že jsem rodila na malé vesnici, kde se všichni znají (cca 200 obyvatel). Ve středu večer jsem ještě byla s bříškem a tříletou dcerou na hřišti, ve čtvrtek v 5.15 se narodil doma bráška a ve čtvrtek odpoledne již u nás seděla na kafi paní matrikářka, sousedka z ulice. Rovněž dětské paní doktorce jsme volali asi dvě hodiny po porodu a ta byla tak hodná, že v deset hodin dopoledne přijela k nám domu s váhou. Samozřejmě nás také znala a věděla, jak se staráme o dceru, takže pomohla vyřídit vše tak, abychom mohli zůstat v klidu doma a do nemocnice přijet jen na TBC.
Co se týká rozhodnutí rodit doma, tak padlo opravdu na poslední chvíli a předtím jsem přemýšlela o tom, že pojedeme rodit do Kadaně (60 km), ale různé okolnosti, a především způsob zacházení s maminkami v jedné velké pražské porodnici, mě přivedl k této úvaze. Jezdila jsem tam s břichem a tříletou dcerou na kontroly (40 km) a přestože jsem měla na kontroly a monitory se dostavit v osm ráno, tak to většinou dopadlo tak, že se v osm ráno sešlo na chodbě 50 maminek s bříšky, nikdo nevěděl v jakém je pořadí, do toho přicházely nové maminky a různě se předbíhalo, a stejně to dopadlo vždy tak, že jsem nejméně tři hodiny čekala. Když jsem se potom dostala celá šťastná na řadu, tak na mě sestřička začala řvát, jakto, že nemám v těhotenské průkazce vyplněné rodné číslo otce dítěte!!!!, dodnes si tu scénu pamatuji... A v ten moment se to ve mě zlomilo, řekla jsem si, že už nechci, aby se mnou někdo takhle jednal. Uvědomila jsem si, že chci osobní a laskavý přístup a obrátila se na porodní asistenku, kterou jsem znala z předchozího porodu a domluvila jsem se s ní, že pokud se budu na to cítit a vše bude probíhat, tak jak má, zůstanu raději doma