Nic naplat, jsou to dva jazyky

Mili moji,
nic naplat, jsou to dva jazyky. Samostatne a krasne. A ze se budou cim dal tim vic vzdalovat a odcizovat, kdyz se "statne" rozdelily, prepovedel mimo jinych velmi presne a vestecky Pavel Kohout, uz kdyz k deleni dochazelo. Varoval, ze ztratime schopnost rozumet a take se bude otupovat nase jazykova citlivost pro jine jazyky. Mel totiz onu zkusenost, kterou maji vsichni Cesi a Slovaci zijici za hranicemi: Ze nase deti, pokud nejsou "trenovane" intensivnimi styky s prateli z druheho jazyka cestine ci slovenstine nerozumeji. A velmi rychle prechazeji mezi sebou na aglictinu, ci nemcinu, ci jiny jazyk, ktery maji spolecny.
Take ja jsem teprve v cizine pochopila, ze jsou to dva jazyky a ze tedy mam jeden "cizi" jazyk navic do sveho curricula. Moje deti vsechny mluvi perfektne cesky, ale slovesnky rozumi dobre, a sem tam i pouzije slovenske slovo jen nejmladsi Daniel, ktery se zucastnil nasich babincu s moji slovenskou pritelkyni Danielou v Nemecku. A tak , kdyz jsme prijeli k moji tete na Slovensko, prekladal starsimu brachovi (jinak jazykove mnohem vic nadanemu), co bratranci rikaji.
Doufam, ze ted nejmladsi Clarisska na tom bude jako on. Maji se moc radi s Matuskem od Moniky, kterou muzete najit na fotkach z ceskoslovenskeho karnevalu jako kovbojku a s ostatnimi slovenskymi detmi. A zrovna pri poslednim setkani Matusek prokazal, jak dobre rozumi Jane a Markete a "prekladal" pro ostatni deti do slovenstiny... Vetsina kulturnich zarizeni za hranicemi se totiz nerozdelila, jak jsem uz psala. Vzdalenost od domava pusobi pritazlive. Nedavno probehla novinami zprava, ze i vystavni sin v Benatkach zustala ceskoslovenska. Vzdycky mne takova zprava potesi. A takove vypraveni jako od nasi mile "cizinky" taky. Vera S.