Rozbití iluzí

Ráda bych trošku rozbila ty iluze o mateřské lásce od prvního okamžiku, kterou jsem čekala, miminko v ruce a ono stále nic a ještě dlouho nic... Mateřská láska u mnoha lidí vyroste postupně a nenajdete ji u prvních chvil s děťátkem v náručí. Prostě ne každý cítí tu něhu a lásku, ale jsou lidé, u kterých ta láska vykvete časem, až se s miminkem více poznají, sžijí a takových lidí je kupodivu dost. Netušila jsem to a byla jsem u prvního děťátka zklamaná a možná si připadala i špatná, protože jsem prostě žádnou lásku necítila. Zájem ano, snahu o maximální péči, ale láska to nebyla. Ta opravdu přišla až časem. Naopak mě překvapilo, když jsem před lety dělala au-pair, jak moc jsem přilnula k holčičce, kterou jsem měla na starosti. Myslím, že nebiologické dítě může mít člověk stejně rád jako biologické, protože s ním prožívá pokroky, radosti i starosti a v konečné fázi není až tak veledůležité, kdo dítě porodil.