11.10.2009 19:22:21 Ivatema
Re: bolí to, ale život jde dál
I já se přidávám k davu, k ženám, které mají za sebou tuto smutnou zkušenost. Tenkrát mi bylo taky hrozně a nebyla slova útěchy. Bylo mi jedno, kdo si tím prošel, byla jsem smutná já a právě v tu dobu. Za tři měsíce jsem naštěstí byla těhotná znovu a v 36.týdnu se nám narodila zdravá holčička.bez problémů, prostě pohodové těhotenství. Další těhotenství opět skončilo potratem(a o hodně smutnějším, pozdnějším). Dnes mám dvě zdravé holčičky a i když si občas říkám, co by kdyby....jsem ráda, že to všechno nedopadlo hůř. A aspoň pro mě-lepší potratit, než se starat o postižené dítě. Na to bych asi já sílu neměla.Dnes už s dávou černého humoru říkám-že děláme děti na dvakrát.
Všem maminkám přeji krásné těhotenství a co nejméně těch smutných příběhů.
Odpovědět