Re: Jsem staromódní

On nic neřeší ani soud.
Když jsem se rozváděla já, taky bylo třeba rozdělit SJM. My jsme pár let předtím kupovali 1/2 domku na splátky, ne na hypošku, ale na 10 let splátek (1/2 domku jen proto, že ta první 1/2 už předtím moje vlastnictví byla). To bylo jasně uvedeno v kupní smlouvě. V době rozvodu byly zaplacené asi 3 splátky, se zbytkem jsme byli v prodlení (já měla polovinu potřebných peněz na účtu, ale nechtěla jsem je předat věřiteli, on o tom věděl a byli jsme dohodnutí, že peníze dostane po rozdělení SJM). Soud mi přiřknul koupenou polovinu domku s tím, že ho nezajímá, že to není zaplacené!!! Měla jsem tedy doplatit věřiteli a zaplatit totéž ještě jednou svému ex.
Dopadlo to tak, že svému ex jsem zaplatila jeho díl, co do koupě vložil, a věřiteli doplatila jeho část. Se soudy a s právníky nechci mít podle možností NIC společného. Kdykoli jsem se s nimi potkala, nemysleli na nic jiného než na svoji kapsu. Střetnutí s právníkem mne stálo jen peníze, nikdy jsem s nimi nic nevyhrála. Pokud se musím soudit (a že jsem se následně s ex soudila o alimenty je vcelku nasnadě), NIKDY to nebylo s právníkem (a to ještě nestudovali v Plzni!!, i když se chovali úplně stejně).

Předmanželskou smlouvu bych uzavřela. Já bych totiž musela. Z různých rodinných důvodů je na mně napsaný majetek, který vlastně není můj (např. dcery auto, bráchy polovina chalupy atd.). Kdybych se vdala a náhodou zemřela jako první, k majetku by se dostaly děti mého druha, které se na jeho získání ani na údržbě nijak nepodílely. Tím bych vlastně pravé majitele okradla.

Život je pestrý a někdy je předmanželská smlouva nutnost. Někdy může paradoxně rodinu chránit.