zvířátka, miminka a hysterie

mám dvě malé děti a žádné zvířata.
Jako dítě jsem trpěla tím, že mi naši nedovolili ani "blbého křečka". Teď, když jsme dospělá, tak chápu.
Taky nechci žádné zvíře do bytu. Jsem totiž toho názoru, že kočky i psi patří do baráku. Tam, kde se budou moci proběhnout po zahradě i když páníček bude v práci (vynechte prosím instruktáže o tom, že existují rasy speciálně šlechtěné/zdegenerované?? pro byty).
Ono totiž milovnictví zvířat za každou cenu je někdy na blití. Stačí mi pejsek od sousedů, který je stále doma sám a nonstop štěká. Když píšu nonstop, tak myslím nonstop. Prostě štěká nepřetřžitě několik hodin. Vím to, protože to prostě slyším. Není takový pejsek poněkud stresovaný tím, že je sám?
A co chudáčci pejsci, kteří mají jedinou vycházku spojenou s tím, že si páníček jde nakoupit?? Oni si půl hoďky počkají přivázaní (nebo dokonce nepřivázaní, zvláště u větších ras je to velmi příjemné) před obchodem, horko nebo zima, to nevadí. Taky nevadí, že pět cizích psů pohromadě štěká a obtěžuje lidi kolem. Ani nemluvím o páníčkovi, který stojí ve vchodových dveřích paneláku a pejsek dělá hned u vchodu hromádku vedle hromádky.... Ve svém okolí jsem neviděla nikoho, kdo by se šel se psem proběhnout do blízkého lesíka. Tolik k milovníkům zvířat žijícím v mém okolí.

Dalšího milovníka máme přímo v rodině. Dcerce bylo pořízeno yorkshirské něco za spoustu tisíc. Tímto bylo dosud jediné dítě odsunuto na vedlejší kolej a celý život rodiny se začal točit kolem pejsánka. Ve stylu: Kristýno neser mě, Petíčku, ty náš miláčku (holce bylo osm!).
Pejsánek samozřejmě spinká v peřinkách s páníčkem. Co je na stole, to je naservírované pro něj. A nedej bože, když si ho náhodou někdo nevšímá...
U dalšího příbuzného došlo milovnictví zvířat tak daleko, že si vzali psa z útulku. A věnovali se mu tak intenzivně, že když si pravidelně odjížděli na pařby, posílali babičku pejska hlídat - protože pejsek se bojí a hlavně, když je doma dlouho sám, tak se naštve a rozcupuje na co příjde....

Nemám ráda lidi, kteří si psa pořizují proto, aby ukázali, jak mají rádi zvířata. Soukromě rozděluji ty, co mají psy na chovatele psů a pejskaře. Chovatelé psa chovají, pejskaři mučí.

Zvláštní je, že ty napadené děti v poslední době byly pokousané pejsky, které dobře znaly... I to leccos vypovídá o výchově psů i dětí. Možná by se měly maminky zamyslet nad tím, jestli nechají kocourka nebo pejska u malého miminka, protože to jsou pořád zvířata a stokrát můžou mít děti rády a pak stačí jedna chvilička a je zle. Jsem toho názoru, že pes a kočka by měly být brány jako zvířata a ne jako rovnocenní členové rodiny jako děti.


Zkrátka a dobře, málokdo se dnes umí ke psům chovat, málokdo si dá tu práci s výcvikem a řádnou péčí. Péče o psa nespočívá v tom, že mu koupím luxusní pelíšek, plechovky s Pedigree a nějakou hezkou kamizolku, aby mu nebyla zima....


PS: a úplně nejvíc nesnáším ty fifiny, které musí svého psího miláčka tahat v psích taškách i do obchodních center... já být pejsek, tak takovou paničku kousnu přímo do ....