Zajímavý experiment

Jenom si teda neumím představit, že by náš kluk tak ochotně dvě noci někde ležel v lese na prknech jenom proto, že ho tam nějaká blbá máma poslala... Ten kluk musel být fakt trochu zvláštní - tak nějak smířený s osudem – řekli abych šel, tak jdu…
U nás by se po chvíli ozvalo zvonění, obcházel by kolem baráku a kdybychom nevyměkli, skončil by nejspíš u kamarádových rodičů s nějakou vymyšlenou historkou.
S adoptovaným dítětem bych možná přece jen zapochybovala (aby mu někde v podvědomí nenaskočilo, že ho zas odněkud vyhazujou…). Ale nevím - když je pevný vztah, asi to jde.