Re: Znám to, i když trochu jinak

Zdravím, je mi 20 let a nedávno jsem si uvědomila, že jsem v dětství byla zneužita. Sice zvláštním způsobem, ale v tomto článku jsem se dozvěděla, že to je opravdu zneužití. Jezdili jsme na chatu za rodinou máminy kamarádky z VŠ a její o 4 roky starší dcera po mě chtěla, abych jí vzrušovala(je pro mě těžké to popsat). Ještě větší ponížení pro mě bylo, že mě nutila abych na sobě měla slipy jejího bráchy. Nejhorší, z čeho mi je špatně je, že někdy,mě to taky vzrušilo. Bylo to opakované a já nerozuměla tomu, jestli je to správně nebo ne. Poté se mi začaly zdát sexuální sny o mé matce, otci a bratrovi, že děláme něco podobného a i když nechci a vzpírám se, samotný akt mi udělá dobře, ale myk je mi zase zle. Ot té doby jsem se rodičů moc nedotýkala, protože to pro mě bylo úchylné a přišlo mi, že mě jen chtějí osahávat. Řadu let jsem chodila k psychiatrovi, ale tohle je pro mě až příliš intimní, že nevím, jestli se svěřit. Mám potíže se seznamováním se. Už na základní škole, když si se mnou kluk dal rande, vše bylo fajn až do té doby než odešel. Měla jsem hysterický záchvat a i když mi nic neudělal, byl mi odporný a nemohla jsem už ani projít okolo domu, kde bydlel. Je to jiný případ, než ten váš, ale ty sny mi to moc připoměly.
Moji rodiče ji měli vždy za lepší než jsem já a já na ní ještě ke všemu žárlím. Jenže kdybych jim to řekla, věřit mi nebudou, protože ona je pro ně moc fajn usměvavá, chytrá a pracovitá holka. A co by tomu řekla ona, kdybych jí tu věc připoměla?