Re: Přiznání

I Já jsem si prošla stejnou hrůzou.Bylo mě 8 kdy si můj tatík začal hrát na hrdinu a až za dlouhé 4 roky se přišlo na vše dávala jsem si vinu,že vše jsem zavinila Já.Moje maminka se ke mě po zjištění začala chovat chladně,a tak mě bylo ouvej ,ale vydržela jsem vše taková ovečka strach co ostatní.Když mě bylo 20 našla jsem si nynějšího manžela s kterým mám 3 děti problémy v sexu jsou také a milenka? tak tím jsem prošla také.Vždy mě bylo říkáno než si začneš s klukem tak mu vše řekni měla jsem před manželem jen 2 a jeden mě označil jako k..a která spí s otcem,ale už nikdo nepřemýšlel jaké to bylo a jaké to pro tu holku je.I když manžel semnou zůstal tak to bolí už jsem chodila i k psychiatrovi neb se zjistilo,že mám postiženého syna autizmem a vše co se stalo se odrazilo na mé psychice natolik,že se bojím jít do velkého obchodu a nebo do hromadné dopravy.