Re: dotaz

no u nás malá byla 8měsíců v KU, ted je třetím rokem u nás. Situace byla taková, že již při převzetí dítěte bouchání hlavičkou probíhalo, brala jsem to jako citovou deprivaci, protože jsme hodně o tom i na sezeních mluvili....zarazilo mě však, že to na celý rok ustalo a začalo se to opakovat až k blížícímu se třetímu roku. Po návštěvě dětského psychologa, nám bylo řečeno, že dítě kolem třetího roku prožívá jakoby pubertu, zažívá spoustu emocí a tak je to i určitý druh ventilace a navracení se k zažitému rituálu. Protože to nyní trvá již rok, obratili jsme se na dětského neurologa, ale jak jsem uvedla, vše je v pořádku. Tedy jsem přesvědčena o tom, že to jsou stále pozůstatky dětské deprivace, ale tvrá to dost dlouho. Jsem ráda, že jsem se na vás mohla obrátit, jak v daný moment reagujete, protože toto mi nedokázal poradit nikdo. My v podstatě děláme totéž, s reakcí různou, někdy dojde k uklidnění, nkědy reagujeme podrážděně. Na druhou stranu jsem ráda, že to nemá neurologický podtext a že můžeme doufat, že v láskyplném prostředí to v průběhu času odezní.