Re: ahoj

Já mám tedy také úplně jiné zkušenosti.. ale neznamená to, že jsem se o to nějak zasloužila:).. Ono opravdu záleží na průběhu těhotenství a později na konkrétním dítěti..

Ecim, to si nevybereš na mě zase byly směřovány řeči typu "jaký jsem blázen, že ještě chodím do práce, že "ještě" dělám to a ono, že už nemám nachystáno "to a ono":).. Jenže - co už, já jsem zjistila, že jsem těhotná až v pátém měsíci, do té doby bez příznaků, a to jakýchkoliv. Teď jsem v osmém, mám už trošku bříško (kamarádka tvrdí, že vypadám tak maximálně na 4 měsíc:), kde to kope:), vážím o 2 kila víc než loni (ale tím se nemůžu řídit, přes léto jsem trochu zhubla), jsme prý dokonce i o týden napřed (záměrně používám plural).. Paradoxně musím konstatovat, že mi je těch prvních 5 měsíců líto, užívala bych si od začátku, takto si připadám ochuzená.. Nicméně mám kamarádku, která je ve 4. měsíci, a jak já se cítím ochuzená o příznaky, tak ona málem nevychází, protože ty 4 měsíce prozvracela.. A právě s touto kamarádku se tomu smějeme, protože to tak prostě je, nic není černobílé a některé věci prostě nemůžeš ovlivnit, natož naplánovat. Ještě se chci vrátit na začátek mého příspěvku - v mém okolí a tady "na Rodině" se snažím sbírat informace, ale rozhodně se nenechám ovlivnit, jak bych se měla cítit, prožívat, věřím těm, které zažily těžký porod, tak těm, které si ho užily..