Bordýlek

Trošku mě mate, že článek píše nějaký taťka a pod ním je podepsaná Mgr. Hýroššová. Ale budiž. Ať to sepsal kdokoliv, je to trefné a příchod dětí takto prožívá každý druhý muž, mého nevyjímaje. Mně to jako ženskou sice mrzí, ale co s tím nadělám. Já bych si nějradši dětské čmáranice na zdi zarámovala, abych se nad nimi mohla rozplývat až do konce mých dnů, drobky v autě přehlížím a jsou mi putna (narozdíl od mého chotě, kterého krutě vytáčejí) a vůbec celý ten "bordýlek" kolem dětí mi přijde jako něco krásného, bolestně dočasného a šťastného. Osobně se děsím toho, až jednou s odchodem dětí přijde do naší domácnosti sterilita. A přijdou na to i ti chlapi, kteří by tak stráášně chtěli zpátky svůj život před dětmi.