Re: Mě to nesedí

Dajmab, troufám si říct, že to asi nebude tak, jak to ty píšeš. Jedna věc je pocit nepochopení v pubertě a druhá věc je, když rodiče dítě shazují, podrývají mu sebevědomí a trochu ho tím psychicky týrají. Moje máma měla fakt dost děsné rodiče, chápu to plně až teď, ve svých třiatřiceti a divím se, že je docela normální. Samozřejmě to ale trochu bylo znát zase na její výchově nás a já se teď hrozně snažím, abych si vzala z výchovy svých rodičů to dobré (a je toho dost) a vyvarovala se toho, co se mi nelíbilo (přílišný autoritativní styl). Myslím, že je hrozně důležité uvědomit si, co je správné jednání a co ne, začít si vážit sama sebe i toho, čím vybočuju z davu. Přijmout i kritiku svého jednání, snažit se zlepšovat se a když něco udělám špatně, omluvit se a to i svým malým dětem.
Sandro, děkuji za přínosný článek, kterému rozumím a přeji ti jen dobré. Myslím, že jsi na dobré cestě.