hraček ne moc

a ne příliš dokonalých. Tak zní snad to nejrozumnější, co o nich bylo kdy napsáno. "Nedokonalá" hračka (tj. obyčejný dřevěný autíčko, ušitá panenka apod.) probouzí dětskou fantazii, dítě si s ní může vyhrát na tisíc způsobů - pokaždé má jinou roli i funkci. Hračky dokonalé do všech detailů brzy omrzí. Když mám čas, hračky dětem vyrábím, dávám do nich svou lásku, děti také vidí, co to stojí úsilí a mnohdy mi pomáhají; je to vyvažování konzumismu.
Ale stejně se ze všeho nejraději děti zapojují do "normálního života", tj. vaří se mnou, věší prádlo apod. A taky jim je dobře venku.
A tak si s hračkami moc hlavu nelámu a je nám dobře