Re: K čemu to je?

Přesně jak jste to popsala. Dítko nejí lžičkou tak často, navíc toto je jiný směr ( vhodný také pro rozvoj budoucího čtení a psaní ). Není to jen o tom, že maminka postaví před dítko jídlo s příborem a nechá ho jíst. Dítko má tady ucelený systém, odnést, pracovat ( napravit samostatně chybu ) a poté si zase vše uklidit. Navíc je to opravdu pro menší děti, jako tip pro maminky s dětmi na mateřské. Težko budou ukazovat matematiku, když nikdo doma nemá pomůcky a pracovat s nimi není tak jednoduché. Toto je ukázka praktického života. Vede různé činnosti, které pak zapadnou do uceleného "systému". A to takového, že díky těmto banálním činnostem a pravidelnému opakování i dvouleté dítko dokáže pomoci se o sebe postarat samo. Dcera pomáhá polévku uvařit ( máme stejný postup ), prostřít si sama stolek, sama si polévku nabrat, odnést, sníst a poté si uklidit. To stejné je s pitím. Ví kde má skleničku, naleje si sama džus a sama ho uklidí. Maminku nepotřebuje. Není to o tom, že před dítě postavím hotovou věc, kterou ona pouze sní. Umí takto sama připravit již ryby k večeři a mnoho dalších činností. Protože je předtím v mladším věku s opravdu velkým zaujetím natrénovala. Ono každý vidíme samostatnost v něčem jiném. Už v předchozí ukázce někdo psal, že by ho dcera hnala. Fascinuje mne, jak to někdo ví již dopředu, aniž by to vyzkoušel. Navíc nikdo neříká že je to převratné, ale ty děti to opravdu baví - ale má to cíl jak pracovat. Nikdo netvrdí, že to přece musíte dělat a zkoušet. Pokud takto vedete děti sami, tak je to určitě skvělé. Mne to pomohlo v tom, že mi to dalo prostě zajímavé tipy, jak rok a půl staré dítko zabavit - a bavilo jí to hodně. Ještě dnes si ráda pomůcky vytáhne, ale tím, že je již ovládá, netráví u toho tolik času. Jinak samozřejmě malujeme, čteme a zpíváme, ale tohle bylo něco jiného a dcera tyto aktivity miluje.