Zrovna jsem nad tím přemýšlela.

Že Vánoce dělají lidi lepšími. Při nakupování dárků musíme myslet na druhé a už když jsme v této fázi, těší nás myšlenka, že drahého člověka potěšíme. Rodina se společně domlouvá na barvě ozdob na stromeček, při pečení cukroví se uvažuje, co komu chutná. Krásně k tomu ladí zima venku, protože nás nutí se natěsnat společně dovnitř do tepla a člověk si najednou váží plastového kelímku s čajem.
Ve škole se poleví s nároky na učení a tak vzniká prostor pro radost, že jsme ve škole (což se tak často nestává) a hlavně - že jsme spolu.

A s tím dárkem pro třídní, to se nemůžu nepochlubit: Zrovna dneska se nám podařilo naši třídní učitelku dojetím rozplakat, když jsme jí darovali náramek podobný jinému, který před lety ztratila a byl pro ni moc důležitý. Ta radost, dojetí a láska v jejích očích by pohla snad i kamenem. :)

Je pravda, že Vánoce jsou dost formální. Sednout si ke stolu, najíst se, rozdat si dárky... Navíc si myslím, že své udělá spíš období čekání na Vánoce. Ale pokud Vánoce skutečně přimějí lidi myslet na druhé a druhé tolerovat, pak ať je takových formalit jen víc.