Minerální vody v historii

Miskové prohlubně megalitů


Jednou z mnoha záhad megalitů jsou do jejich povrchů vysekané miskové nebo hrncové prohlubně, ve vodorovné, svislé nebo šikmé poloze. Ve velkém množství se vyskytují po celé Zemi, jen v Austrálii bylo nalezeno na kamenných blocích tisíce takových prohlubní. Jejich zdůvodnění bude snadnější, když se nejprve seznámíme s fyzikální podstatou tohoto fenoménu na podobných příkladech ze současné doby, nebo středověku.

Veškeré podzemní i nadzemní vodní toky, třením molekul vody o skalní podloží nebo potrubí,
podle známého fyzikálního úkazu, produkují statickou elektřinu.
Dále mohu pokračovat pouze za předpokladu, že využiji dosud neznámých vlastností statické elektřiny, které vyplynuly z dlouhodobého empirického výzkumu.

Každá hmota má svůj specifický náboj, který vlivem jiných nábojů samovolně mění svou hodnotu.V případě vodních toků, i jiných nábojů, třením produkovaná statická elektřina zvětšuje nejen náboj vody , ale také náboj okolní hmoty. Hodnota náboje vodního toku se rovná součtu obou nábojů.

Umístíme-li do náboje vodního toku hmotu horninu, její náboj se zvětší o hodnotu náboje vodního toku. Vysekáme-li do povrchu této horniny prohlubeň, kterou naplníme vodou, převezme tato voda pozvolna energii horniny, Přemístíme-li vodu z prohlubně horniny,
bude voda nabytou energii pozvolna ztrácet - bude pohlcena okolními náboji.

Z uvedených jevů plyne poznatek, proč byly do megalitů sekány prohlubně. Zde je zapotřebí zdůraznit, že přenos energie mezi náboji funguje stejně nejen přímým kontaktem aury obou nábojů, ale také kontaktem jejich zón. Prohlubně byly do megalitů (hornina umístěná do zdroje většího náboje, zvětšuje svůj náboj a stává se megalitem) umístěny za tím účelem, aby lidé i ve vzdálenosti od vodního toku měli v blízkosti energetickou vodu, která požitím zvětšovala jejich tělesný náboj.

To vysvětluje využití prohlubní, které lze naplnit vodou. Prohlubně na svislých místech fungují jinak, ale také podle známých fyzikálních zákonitostí. Funkci parabolického tvaru prohlubně lze přirovnat k parabolickým zrcadlům reflektorů, usměrňují a zesilují energii horniny do jednoho místa, kde náboj lidského těla může rovněž přejímat energii.

V naší době využíváme energii vodních toků mnohem složitějším způsobem. Za ozdravným účinkem vody na povrch vyvěrajících pramenů navštěvujeme lázně, stejně jako lidé od středověku až po naší dobu, navštěvují poutní místa.

Vysvětlení prohlubní hornin může mít nepříznivý dopad na distribuci minerálních vod. Minerální voda v PET lahvích již nemá energetický náboj, obsahuje pouze minerály z prostředí, kterým protékala. Náboj vody o různých hodnotách je snadné vytvořit, a stejně snadné je dodat vodě různé druhy minerálů. Lze očekávat, že v nedaleké budoucnosti bude k vybavení kuchyně patřit přístroj na výrobu energetických minerálních vod.

Z prohlubní na megalitech vyplynuly poznatky, které jsou v rozporu se současným výkladem historie stejně, jako v mnoha jiných případech. Zbývá vysvětlit, kdo celou akci s prohlubněmi koordinoval, když podle historického výkladu lidé mezi kontinenty o sobě nevěděli. Mimo vzájemného kontaktu také není dosud vysvětleno překonání jazykových bariér.
Statisíce megalitů rozmístěných po celé Zemi prokazuje, že pohádkám je konec. Myslím, že bude prospěšné, když megalitickou kulturu přestaneme označovat jako rituální a kalendářní záležitost a namísto toho uvedeme, že některé historické reality se nacházejí mimo poznatků současné vědy. Bude to v širokém rozsahu podnětné pro další výzkum.
Nová poznání o statické elektřině, která vyplynula z výzkumu megalitů, se jeví jako velká nápověda nejen pro výzkum dávných kultur, ale také pro více dalších oborů. Navíc lze očekávat další poznatky o neznámých vlastnostech statické elektřiny.
Připomínám význam čtyř uvedených atributů statické elektřiny, které v desítkách článků popisuji na http://www.miroslavprovod.com.
1.- Každá hmota má náboj se třemi energetickými složkami (aura, zóny, interzóny).
2.- Kontaktem aury dvou nebo více nábojů splynou náboje v jeden náboj společný se společnými energetickými složkami.
3.- Splynutím nábojů v jeden společný dochází k pozvolnému vyrovnání jejich energetických potenciálů.
4.- V průběhu vyrovnání energetických potenciálů dochází mezi náboji současně k přesunu chemických vlastností.
Leden 2011
Miroslav Provod