Re: Vdovám a samoživitelkám se žije stejně blbě

Podle mě srovnáváte nesrovnatelné. Vdova si svou situaci "nevybrala". Byla jí "přidělena" zhůry. Samoživitelky si (bohužel) buď vybraly špatného partnera (a nemusí to být hned extrém, kterým jsou alkoholici, agresivci apod., ale stačí, aby to byl sobec a třeba "nerozdýchal" narození dětí a to, že se manželka/partnerka musí starat i o někoho jiného než o něj), nebo se třeba ve vztahu nechovaly tak, aby manžel/partner zůstat chtěl. Vím, že se špatně odhaduje, jaký člověk v životě bude, ale ovlivnit to mohu. A čistě hypoteticky pak mohu i za to, že jsem samoživitelka. Ať už se chovám na úrovni a s partnerem vycházíme dobře, nebo se řežem jako koně.

Vdovy svůj osud neovlivní. Jsou postaveny před hotovou věc a musí řešit plno problémů, na které neměly čas se připravit a zvyknout (viz článek). Pokud se rozcházím nebo jsem těhotná samoživitelka, přemýšlím o tom, co jak udělat už dopředu. Vidím to i u svých kamarádek, které se rozvádějí (je mi 32 a mám 2 malé děti). Snaží se zvolit cestu nejmenšího odporu, cestu co nejmenších finančních ztrát, snaží se něco málo našetřit ještě v době manželství atd. Vdovy jsou vdovy okamžitě. Mají v srdci díru, kterou si nedovedeme představit a zároveň musí řešit nastalou situaci.

Nechci vyvolávat jakékoli spory, ale srovnávat situaci kdy partner odejde a zemře mi přijde velice nevkusné a cynické. A to jak z pohledu manželky, tak z pohledu dětí.

Situace paní Martiny je pro mě noční můrou. Manžel vydělává dostatečně, ale já bych naše dluhy rozhodně nezaplatila (máme byt 3+1 v paneláku, takže nic extra). I přesto, že máme jisté zálohy, mi Martina právě ukázala velké mezery v našem jištění. Snad se proto jen ještě zeptám na jednu věc. Manžel má pojistku na vysokou částku, která by případný dluh měla umořit. Mohla bych s touto částkou nakládat jak chci hned, nebo se opět dělí mezi mě a děti a musím čekat na vyřízení dědictví? Děkuji za Vaše příspěvky, člověk se zastaví a zamyslí se nad spoustou věcí. Přeji hodně sil.