Re: Podstata

Děkuji za vysvětlení. Ano, to je to, o čem píši. To dítko si chce v tu chvíli možná jen přesypávat a v této situaci je to dejme tomu pro vás neakceptovatelné. Já tedy najdu jinou možnost. Dám mu ten cukr do dvou skleniček, ať si přesypává dle své potřeby a jak dlouho chce. Jelikož po tom touží, trénuje si motoriku, a uspokojí tak svoji potřebu. O to mi jde - že je hezké, nechat ho přesypat, když vám se to hodí, ale co když to dítko to prostě dělat chce? Nedovolíte mu to - já ano, najdu alternativu. A věřte, že vím o čem mluvím, mám jedno takové dítko doma. A díky tomuto dle mého hranice nepřekračuje a chová se dle pravidel, jelikož si tyto experimenty, které ho ženou dál, má možnost natrénovat i mimo situace, kdy mu to umožním JÁ. Řídím se vnitřní touhou a potřebou dítka - ne mým viděním světa, a jednáním pouze za určitým cílem. Nevím, zda dokáži dobře popsat, jak to myslím.