Re: Nevidím to tak černě

Možná po válce nebo v 50tých letech moc knížek pro děti nebylo, ale později jich bylo určitě dost a byly velmi kvalitní.A vydávají se dodnes - třeba Krteček nebo O jablůňce - ty jsem si četla já jako dítě, pak moje děti a teď i vnoučatům koupila dcera zase nové vydání. Ale skoro ještě lepší než číst, je pohádky dětem vyprávět. To děláme s pětiletou vnučkou, ale ne že bych převyprávěla nějaké známé pohádky. My si spolu vymýšlíme fantastické příběhy,které jsou z jejího současného prostředí, vzájemně se doplňujeme. je to velká zábava i legrace - a jakou má to dítě fantazii, co všechno vymyslí, to je až neuvěřitelné. Je to dobré, protože jednak si rozvíjí slovní zásobu a taky se dozvím, co si o mnoha věcech myslí, čemu rozumí nebo nerozumí atd. Vřele tento způsob všem doporučuji.