Re: Z tohoto příběhu by měla vzniknout kniha

Evo, sice se říká o mrtvých jen dobře, ale co když ten mrtvý nebyl právě výkvět ctností? A lhát se také nemá, že ano. Babička se sice bránit nemůže, ale ona nestojí před soudem, pouze se ocitla ve vyprávění své vnučky, která už je sama babičkou. Proto předpokládám že už také má určitý nadhled.
Babička je sice dávno po smrti, ale Věra nepíše jen to co jí řekla maminka, z vyprávění jasně vyplývá, že si Věra babičku pamatuje (pomáhala ji s prádlem a draním peří).
Myslím si, že Věra nepovažuje ten barák za prokletý kvůli tomu, že tatínek nemohl studovat, ale proto, že rodinu v souvislosti s tímto barákem potkalo nějaké neštěstí. Ale to je jen má domněnka, snad se o tom bude psát v pokračování.
Sice se říkalo, že řemeslo má zlaté dno, ale v době 1. republiky bylo zaměstnání na dráze považováno za velmi lukrativní.
Proč si školu nedodělal později, toď otázka.
Maminka zcela zjevně věděla, že si bere vdovce s dítětem, ale v žádném ze tří pokračování jsem nezaznamenala náznak toho, že by maminka nebo Věra měli s Anuškou nějaký problém.
Ve vyprávění o málem zrušené svatbě Věra zcela zjevně stojí na straně tatínka. Vyzdvihuje, že se její slušný tatínek dokázal dědečkovi nejen postavit, ale také ho přesvědčil.
O tom, že maminka musela přestoupit do jiné církve se tam nic nepíše (i když byli odlišného vyznání, mohli je oddat).
Jaký naschvál tchánovcům kvůli křtinám? Myslím, že jak dnes, tak i tehdy platí, že o tom kde budou děti pokřtěny, rozhodohují jedině rodiče. Byla jsem na katolických křtinách a fakář v rámci obřadu požadoval souhlas se křtem POUZE od rodičů. Proč by měl mít názor babičky větší váhu ńež maminky? Ze článku navíc vyplývá, že jim to bylo vpodstatě jedno. Nepíše se tam tedy o tom, jaký názor měl na toto tatínek. Celé to na mě působí dojmem, že ta kamarádka byla jediná, kdo byl po ruce a byl ochotem Věru ke křtu odnést. Jestli byla kmotra katolička, zřejmě jí přišlo logické odnést kmotřenku do katolického kostela a moc nad tím nepřemýšlela.
Láska k tatínkovi mi tam rozhodně nechybí. A láska k babičce? Na mě články nepůsobí dojmem, že by Věra babičku neměla ráda, jen konstatuje jisté skutečnosti, které se zřejmě děli.