Ze Slovenska až na konec světa III

Nebýt Pepíčkovy nemoci a smrti, byla léta v České Lípě nejlepší léta maminčina života. Měli jsme hodné sousedy, hodně přátel, všichni si maminky vážili pro její pracovitost a obětavost Chodili s tatínkem na bály do Merkuru, kam ji jednou nechtěli pustit na maškarní bál oblečenou za školačku, že je nezletilá. Musela jim ukázat, že jí chybějí dva zuby (za každé dítě jeden), a pak směla dovnitř.

Z každého bálu nám museli přinést nějakou pozornost za to, že jsme byly s Anuškou doma samy a hodné: Kus dortu, klaunský nos z maškarního, ceny, které vyhráli v tombole. Jezdili jsme na výlety po okolí, na hrady a zámky, koupat se na Máchovo jezero nebo do Zákup na koupaliště, nebo jsme šli alespoň k Ploučnici na malý jez.

Smrtí Pepíčka všechno na dlouhou dobu skončilo. Jediný výlet v neděli, pokud jsme nejeli k babičce za Anuškou, byl na hřbitov, kde maminka plakala, myla a uklízela hrob. Až za hodně dlouhou dobu jsme zase začali jezdit, ale spíš jen tatínek a my holky. Maminka nás vybavila jídlem a sama zůstala doma pracovat. Uklízet, zašívat, prát či žehlit.

U babičky maminka také prala, uklízela a zatínala zuby nad poznámkami babičky. U babičky jsme v zimě draly peří se sousedkami, abychom měly peřiny do výbavy (když už máme ty holky). Chodívaly jsme pomáhat babičce prát k Jizeře. Byla pradlena a každý týden měla vozejk prádla, který jsme pomáhaly tlačit do kopce, a to nejen v létě, ale i v zimě. Prádlo se plajchovalo buď na trávě, nebo na sněhu.

Maminka byla také výborná kuchařka. To se prý všechno naučila u Patočků. Dcera Růženka byla vyučená cukrářka a kuchařka a maminka se přiučila u ní, když jí pomáhala vařit.

Zvali si ji na vaření i na svatby, na pomoc na poli. Když jsme byli u babičky v Hradišti, často šla pomoci v létě Patočkovým na pole nebo na sena, když to potřebovali.

Uměla pěkně šít, to ji zase naučila jedna ze sousedek, když jí chodila pomáhat s většími zakázkami. Byly doby, kdy maminčin plat a navíc ty vedlejší výdělky, převyšoval plat tatínkův. A v dobách, když byl tatínek nemocný, i jen samotný plat.

Celou tu pěknou dobu tam ale někde nad veškerou tou radostnou prací létal ten už zmíněný prokletý barák.