My hračky nekupovali

ne, že bysme syna chtěli nějak ochudit, ale on o ně prostě nejevil zájem. Měl jich dost v jeslích a později ve školce. Doma o to nestál a chtěl kupovat sportovní potřeby, takže má kolo, koloběžku, brusle, fotbalový, basketbalový míč, tenis, volebal, ping-pong...všechno z toho využijeme. Když už jsme někdy navštívili hračkářství, odcházeli jsme s nějakou stolní hrou nebo kartama.
Někdy si říkám, jestli jsme ho neochudili, ale on o hračky nestál, takže asi nemělo cenu ho do toho nějak nutit. Když ale jdu občas kolem hračkářství a vidím tam ty příšery (plyšáky), které jsou doopravdy nevkusné, tak jsem snad naopak ráda, že syna hračky nezajímaly. Takového toho klasického plyšového medvídka jsem neviděla už hodně dlouho.