Re: Tak já

Neměla jsem dulu, ale shodou okolností jsem měla u porodu maminku (manžela taky). Bylo to jako mít u porodu dulu zadarmo.
Taky jsem byla v rozpoložení "hlavně na mne nesahejte", ale to neznamená, že není nic, čím by dula mohla být rodičce přínosem.
Moje máma přesně věděla, kdy kde podat ruku (ne aby mne držela jak malé děcko, ale když jsem třeba lezla ze sprchy, kam nastrčit polštář aby se mi dobře sedělo, ve které chvíli mi nabídnout něco na posilnění, jak povzbudit když přijde únava... prostě zažila jsem při porodu podporu mně osobně blízké ženy, a bylo to moc fajn, nedá se to srovnat s tím, že jsem rodila s PA-ženou (cizí, porodniční) a že tam pak byla žena-gynekoložka nebo žena-pediatrička.
Jo a v těhotenství jsem o dule taky uvažovala, a v podstatě jsem ji primárně chtěla jako "regulátor manželovy aktivity", aby prostě v případě potřeby odklonila přílišnou manželovu péči pokud by k ní došlo, abych já měla klid na "práci".