Možná se tu vyrojí námitky, že už se více než po sté zas řeší porody. Pro mě je ale každá osobní zkušenost někoho jiného zajímavá a přínosná. Před 1. porodem jsem byla registrovaná na Bulovce a ve Vrchlabí. Přestože mi porod začal odtokem plodové vody a nic se nedělo, rozhodla jsem se pro Bulovku (asi proto, že jsem tam chodila na kontroly i na kurs před porodem, mám ji docela blízko a navíc jsem rodila pohé 1,5 měsíce po zrušení tamního CAPu, kde jsem původně chtěla rodit; zatímco ve Vrchlabí jsem se byla podívat jen jednou). Doteď nevím, jestli to byla chyba nebo ne - do průběhu porodu mi sice zasahovali, ale na druhou stranu konec zvládla při zastaveném porodu (zcela vymizelé kontrakce) lékařka bez kleští jen s tlačením PA na mé břicho a s nástřihem. Syn je naštěstí přes velmi lehké dušení při porodu zcela bez následků (alespoň bez prokazatelných
). Možná by se mi ve Vrchlabí porod vůbec nezastavil, ale třeba taky jo, těžko zpětně soudit. Při mém 2. porodu bylo Vrchlabí zavřené, registrovaná jsem byla v Podolí, ale nakonec jsem rodila doma. Třetí dítě zatím přímo neplánuju, ale uvažuju o něm (i když času už moc nemám, biologické hodiny, potvory, neodbytně tikají
). Případnou volbu Vrchlabí jsem v případě možného třetího potomka považovala předem za vyloučenou z důvodu velké vzdálenosti od Prahy - zatímco u 1. porodu nebyl spěch, 2. dítko se narodilo 1 hod 35 minut od okamžiku, kdy jsem pochopila, že to opravdu nejsou poslíčci (z čehož jsem prvních 30 minut strávila v poloze na čtyřech v urputné snaze neporodit, než dorazí porodní asistentka, která po příjezdu konstatovala, že už leze hlavička).
Nenapadlo mě, že je možné vydat se z Prahy (aspoň soudím, že autorka bydlí v Praze nebo blízkém okolí, když měla jako 2. možnost Podolí) s kontrakcemi po 3-4 minutách a neporodit během cesty
Takže díky za článek, je to pro mě závaží na misce vah ve prospěch 3. dítka - třeba mi napotřetí to Vrchlabí taky vyjde
(na misce proti stojí finanční situace, velikost bytu a trošku taky obava z rizik s těhotenstvím a porodem spojeným - aby kvůli touze po 3. miminku nebyli třeba z mých 2 dětí poloviční sirotci; ale jelikož trochu věřím na osud a vliv pozitivních myšlenek, nakonec se budu rozhodovat spíš podle toho, jak to budu cítit
)
Takže ještě jednou díky za sdělení osobních zkušeností.