zpivani pri praci...

No, musim rict, ze pisatelka ma tedy enorme hodne deti, kdyz na ne musela prvne zarvat v roce a pul. Mam dve deti ADHD po roce a cekam miminko a muzu rict, ze k revu me dohnaly po prvnich nekolika probdelych nocich a dnech kdy spali s buzenim po deseti minutach. Po case se to obratilo a po hodce se budi v noci, pres den nespi vubec. Precetla jsem hodne "chytrych" knizek o tom jak pulrocnimu miminu vysvetlovat, ze nema hazet jidlo po zemi, ale popravde jsou to kecy a bludy. Ono staci nekdy pouzit zdravy selsky rozum a ten muzu pouzit i damy z Prahy (jsem take jedna z nich), bez toho aby si myslely, ze umrou. :D Ono objevit Ameriku je jiste uzasne, ale nepsala bych o takovych normalnostech oslavne clanky. Ovsem nekdy ani selsky rozum nestaci a musi nastouit dokori, diagnozy a podobne.

Ale chtela jsem reagovat spis na to zpivani u prace. Moje obe babicky se narodily jeste za Rakouska - Uherska, vyznavaly zasadu, ze kminek se musi ohybat dokud je mlady, ze zenska, ktera nema postarano o zvirectvo, uklizeno a navareno v poledne by zaslouzila par pres zadek a zpivat se musi, aby se udrzel pracovni rytmus a taky aby si clovek trochu zlidstil tu drinu, kterou si nikdo z nas, co tu tak v klidku cvakame do klavesnice predstavit. Pravda - deti nebyly jak ve skleniku a o skolkach a jeslich se maminam ani nezdalo, ale jelikoz byly na sve deti daleko prisnejsi, mely i vychovanejsi deti a ne jako mnozi dnesni spratkove, ktere clovek potka na piskovisti, ktere zbijou vsechny ostatni deti, seberou jim hracky a pokud se chce postizena rodina ohradit, spratek zacne jecet a jeho matka vyhrozovat soudy, protoze branime jejimi hajzlikovi ve spravnem egocentricko-arogantnim vyvoji. Melo to samozrejme i nevyhody - deti, ktere zlobily staly ci klecely v koutech, byly privazovany za nohu ke stolu, aby nikde nelitaly, kdyz nemaji a k veceri meli jednu bramboru s mlekem a pokud by ji okamzite nesnedli, tak by to udelal nejaky sourozenec, takze hrani s jidem neprichazelo v uvahu ani ne tak z faktu, ze jido je dar bozi, ale ze by nezbylo.

Vzdor douhovekosti mych babicek dluzno dodat, ze takovy "zlaty cas" casto koncil tim, ze mnoho deti se nedozilo dospelosti a lide umirali mladi na vycerpani a choroby.

ono priliz mnoho na vyber v dnedni dobe vede k frustraci a pocit stesti se nedostavuje, protoze jsme nauceni, ze se musi dostavit sam. Ono to tak neni a nikdy nebylo - takze zpivejte, hlucte ci kokrhejte (ne kazdy ma hudebni sluch) a moc nad sebou nekoumejte a hlavne se NAUCTE si doprat pocit stesti treba jen z toho, ze muzete tukat do klavesnice nebo mit plonohodnostnou vyzivu k veceri. (A ne ty nechutne, odporne a prekorenene, zdravi neprospivajici lahvicky detske vyzivy...)