Asi se dám také na sepisování rad...

Miluju, když někdo má dítě v nějakém směru bezproblémové a pak si myslí, že má patent na rozum. Také bych mohla udílet rady nejedlíkům - všechny mé děti baští bez potíží co se jim dá na talíř, kdybych měla jen tu nestarší, mohla bych kázat na téma poslušnost, mít jen toho prostředního udílela bych rady jak vychovat k samostatnosti, a s nejmladší třeba jak se dítě dává večer spát bez pláče... Jenže každé dítě je prostě jiné ( i z těch mých). Takže ačkoliv s dceru nejsou ve škole potíže, úkoly si dělá poměrně pečlivě (ještě stále s občasným dozorem a vždy s následnou kontrolou)uvědomuju si, že příští rok s nástupem syna do školy to pro nás teprve začne - je mnohem divočejší, línější, bez ambicí a minimální úctou k autoritám. Prostě a jednoduše - důvěřuj, ale prověřuj. Prověřuji pravidelně, ať už školní výsledky, historii na internetu, kamarádky, splněné úkoly. Děti o tom vědí a nemám pocit, že by jim to nějak vadilo. Pokud je vše OK, proč by jim to vadilo a pokud není, je tu příležitost to hned probrat a nenechávat cokoliv "vyhnít".