Hm,
Hezká teorie, to, co článek popisuje je velmi inspirující, ale ne univerzálně použitelné.
Vycházet z potřeb dítěte je hezké. Pro start v první třídě podepisuju skoro vše, co je v článku. Jenže odkývám článek celý bezvýhrad nemůžu.
První otázka je, CO BY MĚLO BÝT VÝSTUPEM ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁNÍ? Co by měl umět mladý člověk s ukončenou povinnou školní docházkou? Lze diskutovat o metodách výuky. Tady mají asi tradiční školy co zlepšovat. Ale nějaké minimum požadovaných kompetencí a podle mě i znalostí by měla dát každá škola povinně. Ty To minimum by bylo menší, než je obsahem výuky v běžných školách, klidně i o dost. Ale to minimum by měl zvládnout opravdu každý! Mě šokuje, když vidím, co všechno se děti ve škole učí a co se přitom opravdu naučí, naučí ne jen pro jedno zkoušení nebo písemku, ale co si opravdu odnesou. Méně ale pořádně by v konečných důsledcích bylo více.
Co když má každé dítě jiné potřeby? Alternativní školy většinou pracují s o dost menším počtem dětí než běžné, už při 20 dětech ve třídě to s individuálním přístupem není jednoduché.
Je správné, když dítě chodí do školy rádo a škola ho baví. Jenže škola připravuje na život a k tomu patří dělat někdy i to, co se musí a co nás nebaví. Opět, zle diskutovat o tom kdy a v jaké míře "přitvrdit".
Kdyby byla vzdělanost (ne formální, ale skutečná) prioritou naší společnosti, takovéhle články by možná ani nebyly potřeba. Teď nebudu mluvit o prvních třídách, ale spíš o druhém stupni. Když se člověk podívá na podmínky v našich školách, někdy je s podivem, že učitelé děti vůbec něco naučí. A zdaleka nejde jen o peníze.
Odpovědět