Re: Hodně na hraně

Já bych se debatě na hodiny nebránila, Balkán milujeme a Bosna je srdeční záležitost.
Já neříkám, že taková cesta je úplně bez rizika, ale co dneska je. Na Balkáně a v těchto oblastech jsme na kole byli snad popáté, jezdili jsme i před dětmi. Víme, jak se chovat, jak mluvit s lidmi, víme i ty zásady ohledně min. Ono stoprocentně bezpečné to nebude nikdy a nikde, malé doma vyráběné miny už dávno asi nefungují, ale zase něco mohla voda odnést jinam ... nejvíc obětí min jsou právě prý děti, které se jdou koupat k řece nebo houbaři. My se nekoupeme na nepřehledných místech ani nechodíme do lesa, když někde nocujeme, tak jen na louce, kde se hospodaří, tj. louka je sečená nebo spasená. Do bosenských hor na pěší vandr mě to sice šíleně táhne, ale respektuju, že horské hřebeny a průsmyky zaminované jsou pravděpodobně ještě dnes, i když sněhová pokrývka miny též mohla deaktivovat. Navíc bychom tam šli bez dětí, to se neboj
Jediný prohřešek byl ten dům, ale co jsme měli dělat, řítila se na nás fakt šílená bouřka a tenhle dům hned u cesty bylo jediné útočiště.