Re: Hodně na hraně

po pravdě, vší silou spolíhám na to, že nic tak akutního, abych je nezvládla odvézt, se tam stát prostě nesmí.

Přesně tak to mám i já - vší silou spoléhám na to, že každou cestu přežijeme ve zdraví a že si jí i užijeme. My taky nic nepodceňujeme neboj, vím po letech zkušeností, co si můžeme dovolit. A co se týče toho domu - jak jsem psala, otázka, co bylo větší riziko - zůstat na kolech a v šílený bouřce, jaká byla, se hnát cca 10 km do první civilizace, do Kninu a doufat, že nás žádný blesk nesejme. Silnice vedla náhorní rovinou, těsně vedle silnice železniční koleje. Všude kolem spáleniště od nějaké předchozí bouřky. Já mám panický strach z bouřek. Proto prostě úprk do domu bylo v té době pro nás lepší řešení. Jinak tam nechodíme, vím, že tam nějaké riziko může být.