Není single jako single

záleží spíš na tom, čím kdo svůj život naplní. Proto si myslím, že nejde srovnávat ovdovělé single starající se mnohdy přetěžce o nedospělé děti s těmi, kdo žádné závazky nemají. Ale i mezi těmi, kteří jsou skutečně sami, znám takové, kterí svůj život celoživotně nasměřovali směrem k druhým: jakákoli dobrovolnická péče - nemusí být nikde registrovaná, celoživotní péče o někoho blízkého, apod. Pravdou ovšem je, že single, kteří se cílevědomě soustřeďují na opečovávání vlastního ega je opravdu hodně. Všelijakých "sebezdokonalujících" programů a nejrůznějších možností jak si život "opravdu užít" je spousta. Znám čtyřicetileté "chlapce" využívající svůj veškerý volný čas k ježdění na skatu, "čtyřicetileté dívky mladistvého vzhledu" opečovávající svoje těla a vlastní image tak, jak by na to kdokoli, kdo žije pro druhé, neměl nikdy čas, peníze a asi by ho to ani nenapadlo. Legitimita vypjatého sobectví mi totiž připadá scestná v jakékoli podobě.